O cmentarzach „poniemieckich” i (nie)pamięci historycznej „Ziem Odzyskanych”.
After the so-called “Recovered Territories”, i.e. lands that were formerly German, became a part of the newly established Polish state in the aftermath of World War II the traces of the previous German culture had to be removed or recycled in a way fitting the new Polish historical narrative. Within this context, Michal Korhel provides an overview of how Polish authorities as well as the new population of the “Recovered Territories“ treated the formerly German cemeteries in Western Pomerania in Goleniów / Gollnow and surroundings. Were they destroyed or preserved? What do those places look like nowadays? He is especially interested in what happened to the German gravestones of the cemeteries located in the region.
Takzvané posterové prezentace jsou již nedílnou součástí každého většího akademického kongresu. Akademický poster je zajímavý způsob, jak prezentovat svůj výzkum, ale může být také velmi složitý. Kolik textu je příliš mnoho? Je grafika poutavá? Pochopí příjemci náš koncept? To jsou jen některé z mnoha otázek, které jsme řešili při tvorbě našeho posteru na 16. kongres Mezinárodní společnosti pro etnologii a folklor (SIEF).
Rádi bychom vám krátce představili, jak jsme tyto otázky zpracovali:
Snažili jsme se použít co nejméně textu, protože poster je především vizuální prezentací. Zároveň jsme však chtěli, aby se diváci o našem projektu něco dozvěděli, a proto jsme přidali krátký odstavec se základními informacemi.
Hlavní část posteru tvoří grafika domečku pro panenky. Tento symbol představuje nejen bývalé německé domy, ale současně také předmět – dětskou hračku. Uvnitř domečku naleznete další předměty, které zanechali Němci a které byly znovu využity osídlenci v oblastech po vysídlení v Česku, Polsku a na Slovensku. Další předměty se nacházejí v „krajinném okolí“ domu.
[ENG, Polish version below] To what extent are the works of art created before the radical change in 1945 still valid categories of description for the landscape of contemporary Polish-Czech borderlands? Karolina Ćwiek-Rogalska explores the possibilities of mutual commentary provided by the photos taken during her recent fieldwork and fragments of one of the plays by Gerhard Hauptmann, an obscure German author who used to live in Lower Silesia.
Tým Spectral Recycling měl plodné druhé osobní setkání v Liberci (Česká republika) ve dnech 30. dubna až 3. května 2023. Setkání bylo příležitostí sdílet výsledky jejich nedávného terénního výzkumu v různých regionech a zároveň objevit bohatou a složitou historii Liberce a jeho okolí. Bylo to zvlášť zajímavé, protože jedna z členek týmu, Karina Hoření, provádí českou část svého terénního výzkumu právě v Liberci.
V minulosti byl Liberec (německy Reichenberg) jedním z nejvýznamnějších průmyslových center Rakousko-Uherska a později Československa. Protože se nacházel v tzv. pohraničí, které bylo osídleno převážně německy mluvícím obyvatelstvem, byl důležitým městem i pro místní Němce. Navíc zde sídlilo několik vlivných rodin průmyslníků, jako byli Liebiegové a Ginzkeyové, kteří zanechali svou stopu na architektuře, ekonomice a kultuře města. Tým navštívil některá místa spojená s těmito rodinami, například starou Waldvillu, kterou kdysi vlastnil Heinrich von Liebieg a později sloužila jako sanatorium pro pacienty s tuberkulózou; bývalou továrnu na koberce Ignaze Ginzkeye, který revolucionalizoval kobercový průmysl využitím odpadní vlny a parního pohonu; a také hřbitov, kde jsou pohřbeni členové rodiny Porsche.
Tým se také dozvěděl více o spektrálním charakteru tohoto regionu, který byl formován několika vlnami migrace, vysídlení a nového osídlení. Členové týmu následovali stopy německy mluvícího obyvatelstva, které bylo z velké části vysídleno po druhé světové válce, a jehož přítomnost je dodnes patrná v městské krajině. Setkali se také s některými příklady recyklačních praktik nových obyvatel. Viděli, jak byly některé budovy, předměty a symboly znovu využity, přetvořeny nebo přehodnoceny v průběhu času, čímž vznikly nové významy a vzpomínky.
Setkání bylo cennou zkušeností pro členy týmu, kteří získali nové poznatky a perspektivy ke svým výzkumným tématům. Také si upevnili své vzájemné vztahy jako tým. Těší se na další setkání a pokračování své práce na odhalování spektrálních aspektů regionů střední Evropy, které byly zasaženy vysídlováním.
WaldvillaWaldvillaWaldvillaTýmové setkání v liberecké knihovněPamátník 1. světové války zaměstnancům textilky Johanna Liebiega v LiberciHřbitov ve Vratislavicích s hrobkou rodiny GinzkeyůZauhlovačka – bývalá továrna na koberce rodiny Ginzkeyů
Byli jsme pozváni jako vědci, kteří se zabývají etnografií regionů po vysídlení, abychom pomohli s akademickou stránkou místního projektu v Goleniowe.
Na půdě bývalého fotoateliéru bylo nalezeno několik set skleněných negativů. Fotografie zachycují poválečné obyvatele města a regionu Goleniów a připomínají významné události jejich rodin. Skupina místních nadšenců a badatelů se snaží zjistit co nejvíce informací o lidech na fotografiích a jejich příbězích. Tímto způsobem přispívají k místní poválečné historii prostřednictvím fotografie a rodinných příběhů.
Michal Korhel a Karolina Ćwiek-Rogalska jsou již součástí tohoto projektu, kde pomáhají s metodikou potřebnou k dosažení zamýšlených výsledků. V budoucnu také zorganizují workshop a přednášku v Goleniowie. Více informací o našem zapojení do tohoto projektu bude brzy následovat. Do té doby se můžete s projektem seznámit prostřednictvím jeho webových stránek (Goleniowskie Fotohistorie) a Facebookové stránky Goleniowskie Fotohistorie.
[ENG, Czech below] Based on two examples from the contemporary public debate, Karina Hoření describes why some Czechs avoid the term “Sudety” and why this term carries negative connotations in Czech language. The first example refers to a lookout tower on the Czech-Polish border in the Orlické Mountains and differences between Polish and Czech conceptualizations of the term. The aforementioned tower stood on the top of Vrchmezí / Orlica as early as in the 19th century, when this area was a part of Prussia. Currently, the lookout was restored and in the vicinity of a new tower, an information board with bilingual sign was put. While in Polish, it informs that the original lookout tower stood in the “Sudety”, the Czech translation uses more scientific term “Krkonošsko-jesenická subprovincie”. Then, Karin exemplifies a range of emotions the term “Sudety” carries in Czech language. The second example comes from a Facebook discussion on the page of a liquor store that sells apple schnapps under the name of “Sudeten Schnaps”. Many of the discussants find this name inappropriate: for them the “Sudety” are clearly associated with Nazism. For many people, the history of 1938, when the First Czechoslovak Republic was divided by the Third Reich, still overlays any other meanings of the word “Sudety” and is highly emotionally charged. Within the project we propose to look beyond the common identification of “Sudety” with a particular point in Czech history, i.e. Munich agreement, and to look at the particular cultures that emerged there post-1945.
