Proč (někteří) Češi nemají rádi Sudety
[ENG, Czech below] Based on two examples from the contemporary public debate, Karina Hoření describes why some Czechs avoid the term “Sudety” and why this term carries negative connotations in Czech language. The first example refers to a lookout tower on the Czech-Polish border in the Orlické Mountains and differences between Polish and Czech conceptualizations of the term. The aforementioned tower stood on the top of Vrchmezí / Orlica as early as in the 19th century, when this area was a part of Prussia. Currently, the lookout was restored and in the vicinity of a new tower, an information board with bilingual sign was put. While in Polish, it informs that the original lookout tower stood in the “Sudety”, the Czech translation uses more scientific term “Krkonošsko-jesenická subprovincie”. Then, Karin exemplifies a range of emotions the term “Sudety” carries in Czech language. The second example comes from a Facebook discussion on the page of a liquor store that sells apple schnapps under the name of “Sudeten Schnaps”. Many of the discussants find this name inappropriate: for them the “Sudety” are clearly associated with Nazism. For many people, the history of 1938, when the First Czechoslovak Republic was divided by the Third Reich, still overlays any other meanings of the word “Sudety” and is highly emotionally charged. Within the project we propose to look beyond the common identification of “Sudety” with a particular point in Czech history, i.e. Munich agreement, and to look at the particular cultures that emerged there post-1945.
Rozhledna na Vrchmezí
Na vrchu Orlica (česky Vrchmezí) v Orlických horách byla na polské straně před několika lety postavena rozhledna. Nebo spíše, byla rozhledna obnovena, protože první zde byla postavena už v roce 1881. V té době ale stála v Prusku a na území obce, která se jmenovala Bad Reinerz a nikoliv Duszniki-Zdrój.
Obec byla přejmenována na Duszniki-Zdrój, když se po druhé světové válce posunuly hranice Polska na západ, obyvatelé hovořící německy museli odejít a německá historie tohoto území měla být zapomenuta – v této době také zanikla původní rozhledna. Podobný vývoj proběhl i na druhé straně hranice v Československu.
Že se na obou stranách hranice opět připomíná německá historie, je patrné z rozsáhlého informačního panelu, který informuje návštěvníky z Čech i Polska o předválečné historii tohoto místa, o německých provozovatelích a návštěvnících.
Přesto je mezi českou a polskou verzí informačního panelu jeden rozdíl, který ukazuje, že vyrovnání s předválečnou minulostí není úplné.
Polská verze říká o původní rozhledně: Miała 16 m wysokości i była jedną z nielicznych w Sudetach. Český překlad této věty zní: Měřila 16 metrů a byla jedna z mála v Krkonošsko-jesenické subprovincii. Ano, český překladatel či překladatelka se snažil*a vyhnout názvu Sudety, i když toto slovo je samozřejmě v češtině známé, v běžné řeči se používá hojně a určitě je srozumitelnější, než „Krkonošsko-jesenická subprovincie“, což je především odborný termín, který byl zaveden až v sedmdesátých letech.
V češtině hojně používané slovo „Sudety“ sebou totiž nese velkou historickou zátěž, kterou v polštině nemá – ostatně silnice, která vede po polské straně orlického hřebene kousek pod Vrchmezím se jmenuje „Autostrada Sudecka“ – což zní v češtině stejnou měrou vtipně a bizarně. Zatímco v polštině jsou „Sudety“ slovo označující konkrétní region, v češtině sebou nesou tolik negativních kulturních významů, že pojmenovat tak silnici zní skoro nactiutrhačně.
Sudetský šnaps
Se Sudety se samozřejmě nesetkáte jen přímo v horách: původně slovo označovalo pohoří při dnešní česko-polské hranici. Že se jedná o běžně používané slovo, které každý Čech nebo Češka nějak rozumí je patrné z toho, že jedna firma produkující alkohol nazvala svoji pálenku „Sudeten Schnapps”. Na facebookové stránce jedné prodejny s alkoholem se ale kolem „Sudeten Schnaps“ strhla debata, na které si ukážeme, jakými významy je v Česku slovo „Sudety“ pořád nabité.
Sudetská reneta je hojně rozšířenou odrůdou jablka, vyšlechtěnou v polovině 19. století na severní Moravě (tedy v regionu, který byl také osídlen německy mluvícím obyvatelstvem a součástí sudetských pohoří – Krkonošsko-jesenické subprovincie, chcete-li). Zatímco v Polsku „Sudety“ zůstaly jen názvem regionu, v Česku mají mnohem širší a často negativní konotace.
Mnozí zákazníci proto pálenkou nebyli potěšeni: Hnus, Jste padlí na hlavu?, píší komentátoři.
Jiní se ponoří do detailu v tom, proč se jim nezdá název “Sudetský šnaps” vhodný: …jen v týdnech kolem září 1938 bylo členy německé pravicové polovojenské organizace Freikorps v československém pohraničí, podle vás v “Sudetech”, povražděno či v přestřelkách zahynulo 130 čs. vojáků, četníků, členů finanční stráže či Stráže obrany státu. Já jsem prostě na tuhle propagandu alergickej.
Tento konkrétní komentující by dokonce podporoval politiku poválečné československé vlády, která vyhláškou z května 1945 zakázala používat termín „Sudety“ v úředním styku. Měl se používat pouze pojem „pohraničí“.
Stejně tak tento komentující vysvětluje proč čeští a moravští Němci, pro které se až od 19. století užíval pojem sudetští Němci, požadovali ve třicátých letech připojení území Sudet k Německu, což se uskutečnilo tzv. Mnichovskou dohodou v září 1938. Tento traumatický okamžik českých dějin přepsal všechny další významy pojmu „Sudety“. Pro některé komentátory se z toho důvodu sudetský šnaps pojí těsně s historií druhé světové války a tím pádem taky s Holocaustem a krutostmi nacistické politiky vůči menšinám: Kdy přijde etiketa z Osvětimi?, napsala další z komentujících. Propojením s fašismem je kritika sudetského šnapsu i velmi aktuální: To budete dodávat banderovcům na Ukrajinu? zeptal se další uživatel, kterého reklama nenechala klidným a který zjevně věří ruské propagandě, která tvrdí, že ruský útok na Ukrajinu je veden proto, aby zde byl poražen fašismus.
Firma vyrábějící pálenku samozřejmě šla takové diskuzi naprosti, když název vyvedla na etiketě v němčině a švabachem – písmem, které máme v podvědomí spojené s německou kulturou. Tento krok byl asi úspěšný, protože přes negativní reakce byl šnaps rychle vyprodán. Facebookové diskuze totiž odrazem reality, zvláště na stránkách prodejen s alkoholem, kde diskutují především muži ve středních letech.
Mimo internetové diskuze, především v samotném regionu není pojem “Sudety” pouze negativní a proto je v pořádku ho používat. Kromě sudetské pálenky existuje i nostalgická knižní série „Zmizelé Sudety“, komiks a film o Aloisi Nebelovi využívá představu o zanedbaném regionu a oslavuje jeho obyvatele, ve filmu “Schmitke” se krajina Krušných hor stává místem tajemství. Z toho je patrné, že pojem Sudety není úplně tabuizován: v některém kontextu je přijímán, v dalších vyvolává kontroverze. Rozdíly v chápání tohoto slova jsou jak regionální, tak třídní nebo generační.
Na všech těchto příkladech ale je vidět, že pojem “Sudety” pořád ještě v Češkách a Češích vzbuzuje širokou škálu emocí od sentimentu, ironie až k nenávisti. V našem projektu se ale nezajímáme o to, jak pracují s tímto pojmem reklama nebo média, jdeme ale k jeho kořenům. Jsou “Sudety” jen nálepka, kterou dáte nějakému výrobku (nebo výroku) abyste vzbudili emoce, které jsou založené na zjednodušeném vnímání, že sudetské rovná se nacistické. V našem projektu studujeme žitou realitu tohoto regionu, který není a nemůže být zjednodušován jen na jediný bod v historii. Nabízíme i pohled na Sudety, který nevyplývá jen z toho, co zde už není, ale který popisuje i novou kvalitu, která zde vznikla a zda novousedlíci spolu se starousedlíky vytvořili svoji kulturu.
Karina Hoření